Indonésie káva

Indonésie je exportérem kávy již od roku 1711, kdy byla do Evropy odeslána zásilka kávy z Jávy prostřednictvím Holandské východoindické společnosti. V Indonésii se pěstovala výhradně odrůda Arabika, zlom nastal okolo roku 1870, kdy místní plantáže byly napadeny rzí kávových listů, která zdecimovala úrodu kávy. Poté byly rostliny Arabiky nahrazeny Robustou, která si získala oblibu a zůstala hlavní odrůdou produkovanou v Indonésii a objem Arabiky klesl na pouhých 25% z celkové produkce kávy.

Co se zpracování týče, většina kávových zrn je zpracovávána mokrou metodou, ale tradičně se využívá také metody tzv. Gilling Basah což by se dalo přeložit jako "mokré loupání". Tato metoda zpracování kávy zdůrazňuje tělo a tlumí aciditu, proto je káva zpracovaná touto metodou tak unikátní svou chutí. Na rozdíl od mokrého zpracování je káva sušena po mytí pouze pár hodin, tak aby dosáhla 50% vlhkosti a v tomto stavu již přeprodávána dál na trhu k dalšímu zpracování. Následně je káva sušena až dosáhne požadované vlhkosti 25-35% a zpracována na speciálním stroji určeném k loupání, tzn. odstranění pergamenové vrstvy a dále sušena (požadovaná vlhkost 12-13%). Díky této metodě je káva připravena k exportu již měsíc po sběru, kdežto při klasickém mokrém zpracování je doba mnohem delší a to 2-3 měsíce.